Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Border collie Kuci

Kuci

Osobní údaje Kuciho:

Jméno: Kuci (Kucínek, Kucka, Kucíno, Kocka, Koci, Koucour, Kocmunda, zmetek, lump, rošťák, ...)

Datum narození: 8. 5. 2006

Matka: Tačina

Otec: Dag Elcaro Darley Arabian

Sourozenci: 2 fenky a 3 psi - víme jen o jednom bráchovi Argovi a segře Jessy

Místo narození: Slavošov (Ústí nad Labem)

Barva: Černobílá

Výška: 53 cm

DKK: 0/0

Váha: 19 kg

Zvláštní znamení: Stále je v pohybu nebo přemýšlí co vyvede za lumpárnu 


 Kuciho předci

 

 

 

 

 


 

 

 

 



 


 






 


Kuci

   

 

 

 






 

Elcaro Darley Arabian

 

 

 

 

 

Brown Dancer Gasko Prim

 

Roy of Dalmilington

 

Spot ISDS

161819

 

Kylie ISDS

193354

 

Tosari Flies High

 

Tosari Chekika

Detania Brazen

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ferine Bohemia

Alké

 

 

 



 

Arnpriors Tsar at Beagold

  

Wizaland Nesu Speculation at Mobella

 

Arnpriors foxfire

 



Atma Bohemia Alké

 

Caristan Jaguár

 

Mobella Jackie

 

 

 


Tači (bez PP)

  

 

???



??? 

??? 

??? 


??? 

??? 

 ???

 

 



 

Barra ze Skalistých hor

  

 

Clydebank Brit

  

 

Zac ISDS 218723

Tess ISDS 228499

 

Biya Bohemia Alké

     

 

Dreamer Highland

  

Mobella Jackie

 

 

 

 

Jak jsme si pořídili Kuciho

    V červnu 2005 nám umřel ve svých 14letech můj nejlepší psí kamarád, který se mnou vyrůstal od dětství - dlouhosrstá kolie Beník.Najednou jsem byla bez psa a to byl strašný pocit - všichni pejskaři, kteří už o svého pejska přišli tak to moc dobře znají. Nejprve jsem si řekla, že už nikdy nechci zažívat tu šílenou bezmoc, kdy nemůžete svému nejlepšímu kamarádovi nijak pomoct, ale po několika měsících stálého smutnění a otáčení se na ulici za každým pejskem, který prošel okolo, jsem si řekla, že bez psího kamaráda být prostě nemůžu!!!

    Jelikož jsem už za života našeho prvního pejska pošilhávala po jednom úžasném plemeni psa, které mi úplně fascinovalo - volba byla jasná - u kolie zůstanu, ale teď pro změnu to bude border kolie. Rozhodnuto o tom jakého pejska si chci pořídit sice bylo jednoduché, ale jelikož zatím ještě bydlím se svojí mamčou, která byla pořád ve fázi, že psa už nikdy nechce mít, tak to byl pro mě těžký oříšek, přesvědčit ji o tom, že psa potřebujeme prostě obě dvě. Tak jsem začala stále víc a víc mamče opěvovat vlastnosti border kolie - jak je to nejchytřejší pejsek na světě, snadno se všechno učí, jak je poslušný, ... (takové ty nepodstatné věci jako je to, že jsou tito psi nejhyperaktivnější na celém světě, všechno pasou, musí být stále zaměstnáni - ty jsem samozřejmě zamlčela ).

    V té době jsem měla před závěrečnýma zkouškami na vyšší odborné škole, už mi ze školy tak trošku "hrabalo", tak jsem se stále víc a víc upínala na myšlenku, že musím mít borderku hned po absolutorium. Doma jsem stále dokola mlela o borderkách a našla jsem si i inzerát od paní Tejmerové a začala jsem si s ní psát - dozvěděla jsem se, že štěnda budou k odběru v době, kdy se mi to bude hodit. Mamča, když mi sledovala jak se pořád snažím zlomit ji k souhlasu, tak si dala podmínku, že štěně bude jen tehdy, když budu pokračovat ve škole a jelikož jsem sama o této variantě uvažovala (ale mamča o tom neměla vůbec tušení - spíš si myslela, že by mi do školy už nedostali ani heverem ...) tak jsem s radostí po "chvilce uvažování" souhlasila...

    Protože v té době nebylo moc inzerátů na štěňata borderek, tak jsem se rozhodla pro štěňata bez PP od paní Tejmerové (samozřejmě teď, když o tom přemýšlím, tak jsem měla přistupovat zodpovědněji k výběru štěnda, ale v té době jsem to viděla jinak). Jela jsem se podívat s přítelem Pavlem do Slavošova, kde mi úplně okouzlila máma štěňat Tačina svým chováním. Štěňatům bylo teprve 14dní, tak se moc neprojevovala, tak jsem si vybrala podle zbatvení borderčího kluka ... 

    Čekání na štěndo bylo pro mě šíleně dlouhé - hlavně štěně rovnalo se konec utrpení v podobě absolutoria. Konečně nastal ten den 20. 5. jsem úspěšně absolvovala a 21. 5. jsme si s Pavlem jeli pro štěňátko. Pavel si na fotbale vyhodil loket, tak měl pravou ruku v sádře, ale stejně se vydal na cestu se mnou do Slavošova (za což mu děkuju, protože cca 180km ve velkém vedru ještě s rukou v sádře ...) já jako neřidička jsem se zmohla akorát cestou tam na řadění - no zastavit nás policisté, tak by se asi divili. Když jsme konečně dorazili do Slavošova, tak nás vítala všechna štěnda i s mamčou Tačinou, ale jen jedno bylo zapasované pod lavicí - ano to naše ..., po celou dobu návštěvy všichni řáděli kolem nás jen náše štěndo, které už paní Tejmerová vyšťourala z pod lavice se na nás nedůvěřivě koukalo a nechtělo jít k nám. Když jsme rozhoupali k odjezdu tak nám paní Tejmerová vrazila štěně do rukou a my jsme se rozloučili. Cesta zpět byla opravdu šílená - Kuci se vyprázdnil ze všech útrob ze kterejch mohl, tak jsme museli asi tak 150x zastavovat, a když se cestou na mě vyškrábal z košíku, a jeho čumák byl naproti mému obličeji, tak jeho pohled opravdu mluvil za všechno - jen počkejte, se mnou si ještě užijete... Co slíbil tak to plní, opravdu důsledně a každý den

  

Proč se Kuci vlastně jmenuje "Kuci"  

 

 

    Když už bylo rozhodnuto, že si pořídíme "černobílou pandu" ze Slavošova, tak jsem začala horoucně přemýšlet jak se bude jmenovat. Jedno mi bylo jasný - musí to být originální jméno a to se mi (podle mě teda) povedlo, i když to bylo vlastně tak trošku nechtěně ...

    Pořád jsem hledala to pravé jméno, projela jsem na netu snad všechny psí i lidská jména (hlavně cizí), ale nic se mi pro "našeho Kuciho" nelíbilo a ani mi nic extra nenapadalo. Tak jsem demokraticky nechala svojí rodinu i kamarády, aby mi pomohli s výběrem jména, každý měl jinou představu ...

    Jedni naši známí mají dvě fenky salašňáků a začátkem roku 06 se jim narodila štěnítka - s mojí mamčou jsme k nim chodili na návštěvy a občas někdo prohodil, že si jedno štěndo vezmem (s mámou jsme zvážili všechna pro a proti a bylo nám jasné, že si takového psa nemůžeme pořídit a já jsem stejně chtěla borderku, ale člověk, když viděl ty malé medvídky, tak váhal), majitel začal jednomu štěndu, které se k nám mělo říkat Hanýsek - máma je jako já Hanka. Všechny (hlavně u nás v rodině) tohle jméno nadchlo a přemýšleli jsme o něm i u Kuciho, ale přece jen jsem si říkala, že by to bylo divné, kdyby se jmenoval pes skoro stejně jako já a ještě, když jsou v naší rodině 3 Hanky tak by se mu to asi trošku pletlo - synoveček to div neobrečel a chtěl to pak bojkotovat tím, že štěndu bude stejně říkat Hanýsek ať se bude jmenovat jakkoliv.

     Tak hledání jména stále pokračovalo – padaly různé návrhy: opět možnost, že bychom měli Bena (což jsem hned zavrhla…), Ronnyho, Andrýska, Andriase, Badyho, Teddyho, vlastně skoro všechny jména co končí na –ýsek. … Ale pořád to nebylo ono…

     Jednou se takhle dívám na zápas z MS ve fotbale 06 – zrovna hrála Francie s Thierrym Henrym, nejsem zrovna největší fanda fotbalu (raději mám hokej), ale sem tam se na fotbálek mrknu a když hraje Thierry, tak si musím to jméno párkrát  zopakovat, prostě se mi fakt vždycky moc líbilo a celkově i to jak Thierry hraje, jeho vystupování, … V tu chvíli mi to bylo jasné bude to „Ánry, Anrouš, Anrýsek“ – většině se tohle jméno nelíbilo, ale já byla neústupná a došlo mi, že jsem byla nějak moooc benevolentní, když jsem všechny nechala mluvit mi do jména „mého“ borderčátka.

    Když jsme si přivezli domů tu malou „tryskomyš“, která lítala, řádila, ničila, lupačila, … tak jsem si uvědomila jak moc je Ánry pro tohohle raplouše „nóbl“ a taky docela tvrdé jméno, ale hlavně jsem si ještě uvědomila, že kdyby někdy náhodou Thierry zjistil, že jsem po něm pojmenovala našeho prdlouše, tak by mi určitě hnal k soudu…. Tak jsme opět hledali to pravé jméno a čas kvapil, ale nějak jsme na toho mrňouse volat museli. Paní Tejmerová vždy na štěnda volala kuci, kuci a oni hned přilítli, tak jakmile začal ten náš lump někde zlobit nebo jsme potřebovali, abychom ho odvolali tak jsme na něj začali volat „KUUUCÍÍÍÍ“ a na to docela dobře reagoval, no a tak mu toto „jméno“ časem zůstalo.

    S tímto „jménem“ si užívám svoje (ostatně jako s naším prdloušem celkově), protože když se mi někdo zeptá jak se náš pesan jmenuje a já odpovím „Kuci“, tak se skoro každý nad tímto jménem pozastaví a s divným výrazem v tváři zopakuje „KUCI“?!?

TOPlist